Poslední epizoda druhé série iLiPodcastu se vrací k podstatě toho, co literatura je a s čím pracuje – k příběhům. Ty patří k našim životům, a tím pádem se překlápějí i do knih. Literatura je jenom odrazem reality: popisuje, analyzuje a komentuje to, co prožíváme, na co nechceme zapomenout nebo před čím chceme varovat druhé. Aby se dozvěděli něco nového, aby neopakovali chyby, které se staly, aby mohli najít návod, jak se vypořádat se situací, která se v různých obměnách replikuje, a to jak v intimním, tak v kolektivním lidském prožívání. S příběhy ale nepracuje jenom umění. Promítají se také do vědy a vědeckého poznání, přičemž zásadní roli mají v psychologii. V současné době se o generování příběhů hodně mluví i v souvislosti s umělou inteligencí. Jovanka Šotolová si proto do studia pozvala polonistu Tadeáše Dohňanského, psycholožku Andreu Bernátkovou Vraštilovou a literární překladatelku Annu Štádlerovou, která spoluorganizuje workshopy o AI pro žáky základních a středních škol.

Tadeáš Dohňanský 

polonista, redaktor a překladatel z polštiny, pracuje v Galerii Rudolfinum a je doktorand na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

Andrea Bernátková Vraštilová
působí jako školní psycholog a psychoterapeut. Je členkou české asociace pro psychoterapii a součástí týmu české školní inspekce při výběrových řízeních na pozice ředitelů škol. 

Anna Štádlerová 

literární překladatelka, absolventka Ústavu translatologie FF UK. O umělou inteligenci se zajímá od roku 2021, kdy přeložila vědeckou publikaci Nad propastí. Existenční riziko a budoucnost lidstva oxfordského výzkumníka Tobyho Orda. Spolupořádala několik seminářů o AI pro překladatele a v současné době také vypomáhá v projektu Aignos, který organizuje workshopy o umělé inteligenci pro střední a základní školy po celé ČR. 

Jak se v současnosti proměňují knihovny jako budovy i jako instituce? Jsou pouhým místem na regály s knihami, nebo spíš otevřeným prostředím pro setkávání a komunitní život, jakýmsi obývacím pokojem města či obce? Jak a pro koho se vlastně dnes knihovny stavějí a mají do návrhů promlouvat také jejich uživatelé? Proniká knihovní prostředí i na stránky finské beletrie? O knihovnách ve Finsku i u nás hovoří Lenka Fárová s knihovnicí a překladatelkou Alžbětou Štollovou a architektem Ondřejem Spustou.

moderuje: Lenka Fárová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Anastázie Landová, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Eliška Klimešová

Téma otcovství se v literatuře většinou nahlíží prostřednictvím traumatu synů a dcer. V této epizodě se však zaměříme na vybraná díla americké literatury, která představují otcovství skrze dilemata, nejistoty a zápasy samotných otců. Dotkneme se specifického pouta mezi otci a syny nebo tématu otců a práce, a řekneme si, proč otcové rádi berou své děti do divočiny. A co nejlepšího mohou svým dětem dát. Johana Horálková debatuje s Martinem Svobodou, redaktorem a překladatelem, který dnes stojí v knižní branži už jen jednou nohou, protože pracuje jako mediální koordinátor Člověka v tísni.

moderuje: Johana Horálková, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Anastázie Landová, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Eliška Klimešová