Mostrando resultados por narrador "Jan Hyhlik" en Todas las categorías

První část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Historická sága začíná v českém knížectví, v němž se vlády ujímá mladý Přemysl Otakar I. Země je rozvrácena rodovými spory a oslabena agresivní politikou císaře. Přemysl se však nemíní vzdát. Miluje vlast svých předků a touží po moci. Vede obratná diplomatická jednání a bojuje s mečem v ruce. Třicet let trvá jeho boj, než se mu podaří zemi ovládnout a sjednotit.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. První díl se odehrává v letech 1400 až 1415. V té době se rodina Prokopů rozdělí, část se usazuje v Praze, zbytek zůstává v rodných jižních Čechách.

Svět má za sebou newyorské a londýnské atentáty a západní bezpečnostní služby stojí před další teroristickou hrozbou. V počítači vysokého představitele Al-Kajdy jsou nalezeny dva podezřelé textové dokumenty. Objevuje se v nich výraz Al-Isra, odkazující k zázračnému zjevení ze života proroka Mohameda. Odborníci na Korán potvrzují, že může jít o nepředstavitelně ničivý úder. Zpravodajští experti se však brzy ocitnou na mrtvém bodě. Zbývá jediné - pokusit se proniknout přímo mezi vůdce arabských teroristů.

Královský prokurátor Oldřich z Chlumu svolává na své sídlo rodový sněm. Na hrad Bezděz, obklopený neprostupnými lesy, neočekávaně dorazí také dcery českého krále se služebnou Dagmar. Ta je však záhy zavražděna a s ní i sluha z nedaleké vesnice. Dvacátý případ Oldřicha z Chlumu mu pomáhá opět rozplétat odvážná paní Ludmila z Vartemberka, která s oblibou pomáhá svému manželovi ve vyšetřování.

Při diplomatických jednáních ve slezské Vratislavi zmizí vyslanec českého krále. Na příkaz Přemysla Otakara II se proto do Polska vydává královský prokurátor Oldřich z Chlumu i v doprovodu své ženy Ludmila, velitele Diviše a panoše Oty. Protože jde o delikátní diplomatickou misi, Oldřich z Chlumu raději volí přestrojení. Jakmile však dorazí na místo, dojde k vraždě, která nejen že pátrání zkomplikuje, ale odvede jejich pozornost zdánlivě úplně jiným směrem.

Pět povídek Fredericka Forystha provede posluchače londýnskými předměstskými brlohy, středověkou Siennou, letištěm v Heathrow i prériemi Little Big Hornu. V příbězích s propracovanou pointou se setkáváme se záhadnými vraždami, těžko vysvětlitelnými jevy i postavami, které jako by popíraly zákony časoprostoru. Skrze nečekanou zápletku, eskalaci napětí a dokonalou znalost prostředí, které jsou hlavními devízami Forsythova nezaměnitelného stylu, vypráví Kvintet příběhy o spravedlnosti, vině, odplatě a nevyzpytatelných cestách lidských osudů.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Mladík, který umírá ve washingtonské čtvrti Anacostia, by se ani v nejmenším nenadál, že jeho smrt vyvolá novou válku mocností. Tentokrát však nepůjde o politiku, o vojenskou převahu ani o zdroje surovin, tentokrát půjde o prostý bílý prášek zvaný kokain. Na jedné straně neúprosný a pohádkově bohatý kolumbijský Kartel, který pašuje stovky tun této omamné látky na americké a evropské trhy, na straně druhé supertajný projekt s krycím názvem Kobra, který mu má jeho nekalou činnost překazit.

Na panství olomouckého biskupa se stalo několik žen obětí bestiální vraždy, kterou vesničané připisují vlkodlakovi. I když se místním po usilovné snaze podaří vraha chytit a odsoudit k smrti na hranici, po čase však nevysvětlitelná úmrtí pokračují. Přemysl Otakar II. dojde k závěru, že spíše než inkvizice pomůže zkušený vyšetřovatel a rozhodne se na Moravu vyslat královského prokurátora Oldřicha z Chlumu. Doprovází ho pomocník panoš Ota a písař Wolfgang.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Oldřich z Chlumu se sice ocitl v nemilosti českého krále, ale přesto je povolán do Prahy, aby vyřešil na první pohled jednoduchý případ. Malostranský špitál vlastní darovací listinu na tři vesnice vystavenou Václavem I., otcem Přemysla Otakara II. a jeho předchůdcem na královském trůně. Král si ovšem nepamatuje, že by kdy jeho otec špitál obdaroval. Královský prokurátor začne případ prošetřovat a narazí na vraždu staroměstské měšťanky, která se nechala vydržovat několika zámožnými muži, kromě jiného i nejvyšším komořím.

Ve Virginii sídlí agentura TOSA, jejímž úkolem je hledat a zabíjet ty, kteří jsou pro Spojené státy natolik nebezpeční, že se ocitli na takzvaném Seznamu smrti. Právě na něm přibylo nové jméno: terorista přezdívaný Kazatel, který radikalizuje mladé muslimy a nabádá je k vraždám. Bohužel pro něj zabijí i vysloužilého generála námořní pěchoty, jehož syn patří k nejlepším lovcům lidí ve službách TOSA. Ten se své práci věnuje už šest let. Nezná jméno, podobu ani místo pobytu nového cíle. Kazatel z toho však udělal osobní záležitost.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Přemyslu I. Otakarovi se po letech obratné diplomacie i bojů podaří získat Zlatou bulu sicilskou, čímž stvrdil nárok na dědičnou vládu svého syna. "Jednooký král" Václav I. (o oko přišel v mládí při honu) se na tento úkol připravuje od útlého dětství, je korunován již za života svého otce a po jeho smrti v roce 1230 se sám ujímá trůnu. Buduje královský dvůr, snaží se ovládnout rakouské území a překonat rodinné problémy.

Druhá světová válka, válka ve Vietnamu... Konflikty 20. století, ve kterých muži bojující se zlem uzavírají osudová přátelství, jež jsou bez nadsázky na život a na smrt. Když pak jednoho z nich tragicky zasáhne krutá a bezcitná vražda, nemůže ji nechat bez odplaty. Obrací se na svého dávného přítele, aby bezohledného vraha dostihl. Osamělý mstitel má k dispozici jednu jedinou nejasnou stopu, ale přesto své pátrání po všehoschopném zabijákovi z bývalé Jugoslávie nevzdává. Nevědomky však začíná také nerovný boj s americkými zpravodajskými silami.

Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době mládí Přemysla II. V té době jeho otec Václav I. realizuje svůj politický sen - ovládnout prostřednictvím sňatku prvorozeného syna Vladislava rakouské země. Jenže Vladislav umírá a Přemysl se stane následníkem trůnu. Aby Přemyslovci udrželi rakouské země, musí se mladý princ oženit s Markétou Babenberskou, starší o více než třicet let. V boji za dynastický zájem i své osobní štěstí se Přemysl II. stává nekorunovaným vládcem zemí na sever od Alp.

Pouť ke svatému Jakubovi do Compostely patří k vrcholným projevům křesťanské zbožnosti. Oldřicha z Chlumu dosud plně zaměstnávaly světské starosti, ale král Přemysl II. Otakar nařídí, aby jeho prokurátor byl členem družiny, která na zbožné pouti doprovodí jeho tetu abatyši Anežku. Ještě než výprava překročí hranice království, dojde k první vraždě. V blízkosti poutníků se začínají pohybovat papežovi vyslanci, tajemní templáři i zvědové francouzského krále.

Píše se rok 1269 a Oldřich z Chlumu byl nedávno jmenován královským prokurátorem a správcem hradu Bezděz. Má čerstvě po svatbě, na líbánky však není čas. Jindřich z Donína, pán hradu Grabštejn, je chladnokrevně zavražděn a to ještě v době, kdy na jeho sídle pobývali hned tři význační šlechtici. Zdá se, že k vraždě velmože Jindřicha, který byl probodnut dýkou s hadem ve své vlastní ložnici, měli motiv všichni tři pánové. Jak s tím však souvisí vražda v johanitské komendě v Dubu?

Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Nejde o žádnou vážnou rozmíšku a tak král očekává, že bude potvrzen a náležitě oslaven úspěšný výsledek vyjednávání. Pár dní po svém příjezdu se však jeden z českých šlechticů beze stopy ztratí. Je to o to víc znepokojivé, že o čtyři roky dříve tu stejně nevysvětlitelně zmizel jeho starší bratr.

Jedním z osobních nepřátel Oldřicha z Chlumu byl olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Proto správce Bezdězu nesmírně překvapí, když biskup požádá krále Přemysla II. Otakara, aby Oldřicha poslal vyšetřovat do Brna. A ještě záhadnější je údajný důvod jeho cesty - krádež v klášteře tamních minoritů. Věci se stanou vážnějšími, když je ihned po jeho příjezdu brutálně zavražděn celerárius minoritského kláštera. Smrt hrozí i Oldřichovi a jeho pomocníkům, neboť se ukáže, že ve hře je cosi velice znepokojivého.