Mostrando resultados por autor "Vlastimil Vondruška" en Todas las categorías

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu na Starém Městě pražském těžce raněného muže s ryšavými vlasy. Ještě než zemře, stihne Jiřímu Adamovi prozradit, že se chystá jakési spiknutí. Aby mohlo být jeho pátrání po vrazích úspěšné, rozhodne se Jiří Adam smrt onoho muže zatajit. Nejdříve však musí zjistit, jaké je jeho jméno a proč byl přítomen u všech událostí, které v poslední době otřásly Starým Městem. S pomocí svého služebníka bakaláře Petra a jeho ženy Rozárky pomalu začíná skládat střípky neuvěřitelného zločinu.

Na počátku je vypálení vladyckého dvorce v Tajné. Ale to, co se zdálo jako loupežné přepadení, tají podivné tajemství, jehož kořeny sahají až k počátkům přemyslovského rodu a ke knížeti svatému Václavovi. A tak je Oldřich z Chlumu i se svým panošem Otou vtažen do děsivého víru násilí, pronásledování a vražd. Jen díky své odvaze, rytířskému umění a moudrosti se jim podaří záhadné klubko rozplést.

Oldřich z Chlumu, mladý královský prokurátor na dvoře Přemysla Otakara II, se uchází o ruku krásné Ludmily z Vartemberka, proti němu ale stojí mocný pán Hynek Berka z Dubé. Aby toho nebylo málo, kdosi zavraždí bezdězského purkrabího Jindřicha a vzápětí je Oldřich královským komořím obviněn, že zpronevěřil peníze na výstavbu hradu. Oldřich je nucen pátrat v přestrojení za obyčejného vojáka, zatímco jeho panoš Ota je omylem zajat, neboť věznitelé ho považují za královského prokurátora a nutí ho, aby se oženil.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době mládí Přemysla II. V té době jeho otec Václav I. realizuje svůj politický sen - ovládnout prostřednictvím sňatku prvorozeného syna Vladislava rakouské země. Jenže Vladislav umírá a Přemysl se stane následníkem trůnu. Aby Přemyslovci udrželi rakouské země, musí se mladý princ oženit s Markétou Babenberskou, starší o více než třicet let. V boji za dynastický zájem i své osobní štěstí se Přemysl II. stává nekorunovaným vládcem zemí na sever od Alp.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Nejde o žádnou vážnou rozmíšku a tak král očekává, že bude potvrzen a náležitě oslaven úspěšný výsledek vyjednávání. Pár dní po svém příjezdu se však jeden z českých šlechticů beze stopy ztratí. Je to o to víc znepokojivé, že o čtyři roky dříve tu stejně nevysvětlitelně zmizel jeho starší bratr.

Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem odjíždí z rozkazu nejvyššího komořího spěšně do Litoměřic. Čeká na něj úkol, o němž mu jeho nadřízený odmítl cokoli prozradit. Litoměřický probošt ho po příjezdu pozve na tajnou schůzku s několika urozenými muži. Jistému alchymistovi Theobaldinovi se podle všeho podařilo transmutací kovů vyrobit zlato.

Píše se rok 1266 a český král Přemysl II. Otakar podporuje slabého císaře Richarda Cornwallského. Za to obdrží úřad, který spravuje císařovo jmění na východ od Rýna, a vzápětí se s jeho tichým souhlasem zmocní Chebska. Tamní měšťané s tím nesouhlasí, ale nemají sílu, aby tomu zabránili. Vzápětí se vytasí s listinou, podle které půjčilo jejich město Cheb českému králi Václavovi I. obrovské množství peněz a tyto peníze jim České království stále dluží.

I když se situace v Uhrách v polovině 16. století již trochu uklidnila a útoky Osmanů na nějakou dobu utichly, objeví se jiná nebezpečná a zdánlivě neřešitelná záležitost. Protože použití vojska je vyloučeno a rovněž vyslanec českého krále v Budíně má v tom ohledu ruce svázané, obrátí se královna Anna na královského písaře Jiřího Adama z Dobronína. Pán z Dobronína se rozhodne její prosbě vyhovět a vydává se na tajnou misi do Uher. Ale ještě dříve, než tam stačí dorazit, dojde k první vraždě, která cestu velmi zkomplikuje.

Druhý díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. Tentokrát zavede Jiřího Adama případ na hrad Velhartice, kde byly v časech krále Jiřího z Poděbrad na čas uloženy české korunovační klenoty. A jak se zdá, v oné době se stalo něco, co ještě po desetiletích vede zasvěcené k tomu, aby vraždili.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo,které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína se spolu se svými pomocníky Petrem a Rozárkou vydávají z rozkazu nejvyššího královského komořího Jana Popela z Lobkovic až na vídeňský císařský dvůr. Jejich úkolem je vypátrat špeha, který se vloudil do nejvyšších kruhů české šlechty a hrozí, že před blížícím se zemským sněmem prozradí nepovolaným důležité informace. Jiří Adam z Dobronína musí brzy čelit dvorským intrikám a sérii nebezpečných situací. Zdá se, že špeh, jinak zvaný „tichý jazyk“, může být kdokoli z mocných šlechticů...

Do rukou královny Anny Jagelonské se dostane podivný list. V Nymburku se zřejmě odehrála vražda, místní konšelé se však do vyšetřování příliš nemají. Podle pisatelky může případ rozlousknout jen jistý vážený pan písař z Prahy, kterého předchází pověst vynikajícího vyšetřovatele. Jiří Adam z Dobronína, který je právě zavalen stohy nezáživné úřednické práce na královském dvoře, s cestou do Nymburka neváhá ani minutu. Nový případ jej zavede mezi bratrstvo chrámových zpěváků.

Píše se rok 1261. Přemysl II. Otakar podpoří v boji o trůn římského krále Richarda Cornwalského a za to má přislíben majestát, který mu propůjčuje rakouské a štýrské léno. Evropská diplomacie je však komplikovaná záležitost a tak Oldřich z Chlumu musí záhy poté ještě s několika dalšími významnými velmoži odjet německých Cách s tajným posláním. Jen co dorazí české poselstvo do města, je zavražděn osobní přítel Richarda Cornwalského a císařův komoří. Ze zločinu jsou obviněni čeští šlechtici v čele s Olřichem z Chlumu a uvězněni.

Čtvrtý díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny Čech a Moravy za vlády Ferdinanda I Habsburského. Jiří Adam přijíždí a nabrat nové síly do vyhlášených teplických lázní, ty se však záhy stávají dějištěm záhadných vražd mladých dívek. A tak Jiřímu Adamovi nezbývá nic jiného, než se opět pustit do vyšetřování. Pomocnou ruku mu nabídne inteligentní a charismatická šlechtična Kateřina Dolanská.

Zdá se, že v už Čechách není tak bezpečno, jak bylo dříve. Lupiči na Menším Městě pražském se nebojí uchýlit i k zabíjení a ze zchudlých šlechticů se stávají lapkové. Královský písař Jiří Adam z Dobronína je povolán do kanceláře nejvyššího purkrabího Jana z Vartemberka. Důvodem je vražda velmožova syna Jindřicha, ke které došlo téže noci. Zároveň však, jak mu Jan z Vartemberka sdělí, již více jak před týdnem zmizel jeho nevlastní syn Jakub. V jeho ložnici se našel list, v němž stálo, že syn pána z Vartemberka dluží dvacet tisíc kop grošů, a pokud je za něj nezaplatí, bude to Jakuba stát život.

Vyšetřovatele královské komory Jiřího Adama z Dobronína osloví Václav Hrzán z Harasova, který nedávno koupil hrad Jenštejn. Svěří se mu s neurčitými obavami o svého mladšího bratra Mikuláše. Mladý šlechtic se podle všeho uchází o přízeň krásné Polyxeny, dívky ze znepřáteleného rodu Rendlů z Oušavy. Následujícího dne je Mikuláš zavražděn a to přímo v budově královské komory. Vyšetřováním tohoto neslýchaného zneuctění panovnického úřadu pověří Jiřího Adama z Dobronína.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem a služebnou Rozárkou putuje na Moravu. Ačkoli tam byl vyslán z rozkazu nadřízených, těší se, že si po suchopárných povinnostech svého úřadu trochu odpočine u sklenky vína, které tu má lepší chuť než v hlavním městě. Protože nestojí o přílišnou pozornost, rozhodne se vyhnout Brnu a zamíří do Boskovic. Brzy se však dozvídá o náhlé smrti snoubenky Kryštofa z Boskovic, panny Žofky.