Mostrando resultados por autor "Vlastimil Vondruska" en Todas las categorías

Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době mládí Přemysla II. V té době jeho otec Václav I. realizuje svůj politický sen - ovládnout prostřednictvím sňatku prvorozeného syna Vladislava rakouské země. Jenže Vladislav umírá a Přemysl se stane následníkem trůnu. Aby Přemyslovci udrželi rakouské země, musí se mladý princ oženit s Markétou Babenberskou, starší o více než třicet let. V boji za dynastický zájem i své osobní štěstí se Přemysl II. stává nekorunovaným vládcem zemí na sever od Alp.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

První část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Historická sága začíná v českém knížectví, v němž se vlády ujímá mladý Přemysl Otakar I. Země je rozvrácena rodovými spory a oslabena agresivní politikou císaře. Přemysl se však nemíní vzdát. Miluje vlast svých předků a touží po moci. Vede obratná diplomatická jednání a bojuje s mečem v ruce. Třicet let trvá jeho boj, než se mu podaří zemi ovládnout a sjednotit.

Jan Lucemburský se stává českým králem. Spisovatel a historik líčí jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše. "Cesta Lucemburků na český trůn nebyla jednoduchá a více než meče hovořila zpočátku diplomacie," píše Vlastimil Vondruška. Lucemburská epopej začíná právě tam, kde končí autorova Přemyslovská epopej. V prvním díle Jan Lucemburský nastupuje na český trůn, na konci oblouku vyprávění je pak smrt jeho syna Karla IV. Spisovatel a historik líčí jedno z nejslavnějších období našich dějin, kdy byla Praha centrem římské říše.

Při diplomatických jednáních ve slezské Vratislavi zmizí vyslanec českého krále. Na příkaz Přemysla Otakara II se proto do Polska vydává královský prokurátor Oldřich z Chlumu i v doprovodu své ženy Ludmila, velitele Diviše a panoše Oty. Protože jde o delikátní diplomatickou misi, Oldřich z Chlumu raději volí přestrojení. Jakmile však dorazí na místo, dojde k vraždě, která nejen že pátrání zkomplikuje, ale odvede jejich pozornost zdánlivě úplně jiným směrem.

Zdá se, že v už Čechách není tak bezpečno, jak bylo dříve. Lupiči na Menším Městě pražském se nebojí uchýlit i k zabíjení a ze zchudlých šlechticů se stávají lapkové. Královský písař Jiří Adam z Dobronína je povolán do kanceláře nejvyššího purkrabího Jana z Vartemberka. Důvodem je vražda velmožova syna Jindřicha, ke které došlo téže noci. Zároveň však, jak mu Jan z Vartemberka sdělí, již více jak před týdnem zmizel jeho nevlastní syn Jakub. V jeho ložnici se našel list, v němž stálo, že syn pána z Vartemberka dluží dvacet tisíc kop grošů, a pokud je za něj nezaplatí, bude to Jakuba stát život.

Případ, který před dvěma a půl staletími uzavřel Oldřich z Chlumu, znovu ožívá během vyšetřování vražd, jež vede Jiří Adam z Dobronína. Cosi tehdy zůstalo neobjasněno... Královský písař Jiří Adam z Dobronína se pouští do pátrání po ztraceném šperku dávno zesnulé královny Kunhuty. Láme si hlavu, proč urozená žena kdysi přivezla smaragdový náhrdelník nevýslovné ceny na nevýznamné místo na severu Čech. Netuší, že dvě a půl staletí starý zločin nedává spát ani jeho předchůdci ve vyšetřování zločinů, královskému prokurátorovi Oldřichovi z Chlumu. Udělal někde chybu? Přehlédl něco důležitého?

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. První díl se odehrává v letech 1400 až 1415. V té době se rodina Prokopů rozdělí, část se usazuje v Praze, zbytek zůstává v rodných jižních Čechách.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Nejvyšší hofmistr Zdeněk pozve do Posázaví na svůj hrad Šternberk divadelní společnost, aby sehrála pro panovníka představení o umučení svaté Doroty. Ferdinand I. Habsburský se vrací z Vídně do Prahy, protože se chystá zemský sněm a královna Anna vyjádřila přání svého muže překvapit a sama pro něj divadelní hru napsala. Jenže herečka, která měla ztvárnit mučednici, zemře doopravdy. Hofmistr se však domnívá, že zemřít měla jeho dcera. Jiří Adam z Dobronína , který je na hradě také hostem, se pouští do diskrétního vyšetřování případu.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Během cesty po Moravě se panoš Ota setká se svou vzdálenou sestřenicí Miladou ze Zástřizlí. Je zoufalá a prosí ho o pomoc. Žije na Krakovci nedaleko Prostějova, kde se v poslední době stalo několik podivných událostí, které vyvrcholily vraždou jejího manžela. Co je však nejhorší, z jeho smrti podezírají ji. Panoš Ota se obrátí na svého pána, ale ten nemá chuť a ani pravomoc tu vyšetřovat. Navíc se musí věnovat jinému zločinu, který poškodil českého krále. Jenže pak dojde k pokusu unést Miladu. To Oldřicha z Chlumu přesvědčí, že nejde o obyčejný zločin.

Detektivní příběh z prostředí pražského královského dvora líčí první setkání druhorozeného syna pána z Chlumu s budoucím králem železným a zlatým. Po studiích přijme pětadvacetiletý Oldřich z Chlumu místo královského písaře, i když by se mnohem radši proháněl na koni po kolbišti. Doufá, že si ho všimne nějaký mocný velmož a bude moci své zemi sloužit i jinak než jen opisováním úředních listin. Příležitost se mu naskytne v okamžiku, kdy se mladému královskému synovi Přemyslu Otakarovi II.

Čtvrtý díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny Čech a Moravy za vlády Ferdinanda I Habsburského. Jiří Adam přijíždí a nabrat nové síly do vyhlášených teplických lázní, ty se však záhy stávají dějištěm záhadných vražd mladých dívek. A tak Jiřímu Adamovi nezbývá nic jiného, než se opět pustit do vyšetřování. Pomocnou ruku mu nabídne inteligentní a charismatická šlechtična Kateřina Dolanská.

Píše se rok 1269 a Oldřich z Chlumu byl nedávno jmenován královským prokurátorem a správcem hradu Bezděz. Má čerstvě po svatbě, na líbánky však není čas. Jindřich z Donína, pán hradu Grabštejn, je chladnokrevně zavražděn a to ještě v době, kdy na jeho sídle pobývali hned tři význační šlechtici. Zdá se, že k vraždě velmože Jindřicha, který byl probodnut dýkou s hadem ve své vlastní ložnici, měli motiv všichni tři pánové. Jak s tím však souvisí vražda v johanitské komendě v Dubu?

Jedním z osobních nepřátel Oldřicha z Chlumu byl olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Proto správce Bezdězu nesmírně překvapí, když biskup požádá krále Přemysla II. Otakara, aby Oldřicha poslal vyšetřovat do Brna. A ještě záhadnější je údajný důvod jeho cesty - krádež v klášteře tamních minoritů. Věci se stanou vážnějšími, když je ihned po jeho příjezdu brutálně zavražděn celerárius minoritského kláštera. Smrt hrozí i Oldřichovi a jeho pomocníkům, neboť se ukáže, že ve hře je cosi velice znepokojivého.

Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem odjíždí z rozkazu nejvyššího komořího spěšně do Litoměřic. Čeká na něj úkol, o němž mu jeho nadřízený odmítl cokoli prozradit. Litoměřický probošt ho po příjezdu pozve na tajnou schůzku s několika urozenými muži. Jistému alchymistovi Theobaldinovi se podle všeho podařilo transmutací kovů vyrobit zlato.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem řeší zapeklitý případ na samém jihu Čech. Z cestování přes Šumavu mají v té době všichni strach, všude nekonečné hvozdy, kam snad ještě nevkročila lidská noha. Vesnic poskrovnu, jen tu a tam pár samot. A pořádných cest pár. Není proto divu, že královská města tu bohatnou z tučných cel a mýt a tak původně Jiří Adam z Dobronína na Šumavu cestuje kvůli sporu o solné clo mezi Vimperkem a Prachaticemi.

Píše se rok 1266 a český král Přemysl II. Otakar podporuje slabého císaře Richarda Cornwallského. Za to obdrží úřad, který spravuje císařovo jmění na východ od Rýna, a vzápětí se s jeho tichým souhlasem zmocní Chebska. Tamní měšťané s tím nesouhlasí, ale nemají sílu, aby tomu zabránili. Vzápětí se vytasí s listinou, podle které půjčilo jejich město Cheb českému králi Václavovi I. obrovské množství peněz a tyto peníze jim České království stále dluží.

"Podivná svatba na Lichnici" z detektivního cyklu Hříšní lidé Království českého Při ústupu českého vojska z Bavorska se dostane v Mühldorfu zadní voj do obležení. V něm bojuje i Oldřich z Chlumu. Rytířům se podaří probojovat na svobodu, ale i když by měli slavit, jejich velitelé Smil z Lichtemburka a Vok z Rožmberka jsou nervózní. Záhy poté pozve Smil Oldřicha na svůj hrad Lichnice, kde se má konat svatba jeho druhorozeného syna. Když Oldřich na hrad dorazí, uvědomí si, že něco není v pořádku.