Mostrando resultados por autor "Vlastimil Vondruška" en Todas las categorías

Píše se rok 1269 a Oldřich z Chlumu byl nedávno jmenován královským prokurátorem a správcem hradu Bezděz. Má čerstvě po svatbě, na líbánky však není čas. Jindřich z Donína, pán hradu Grabštejn, je chladnokrevně zavražděn a to ještě v době, kdy na jeho sídle pobývali hned tři význační šlechtici. Zdá se, že k vraždě velmože Jindřicha, který byl probodnut dýkou s hadem ve své vlastní ložnici, měli motiv všichni tři pánové. Jak s tím však souvisí vražda v johanitské komendě v Dubu?

Kolik si proslulý kat Jan Mydlář naúčtoval za popravu 27 českých pánů? Jak probíhala poprava mečem či oběšením? Co směl mít odsouzenec v den smrti na sobě? Jak se pranýřováním trestaly menší přestupky a jaké byly nejběžnější způsoby mučení a mučící nástroje? Dnes nám může připadat zacházení se zločinci zbytečně kruté, bolestivé a nelidské, ale ve skutečnosti bylo přesně takové, jako sama doba. Kati, jejich biřici, ani městská rada s rychtářem nebyli sadisté, užívali pouze takové prostředky, které byly v jejich době dostupné a účelné.

Díky králi Vratislavovi se České země staly poprvé významnou silou středoevropské politiky. Dramatický příběh z druhé poloviny 11. století vypráví na základě dochovaných historických pramenů o jeho dlouhém a pohnutém živ otě. První díl sleduje osudy pětice Přemyslovců, synů knížete Břetislava, svářících se o moc v Českých zemích. Ačkoli Vratislav není prvorozený a podle vůle svého otce se stává pouhým dědicem olomouckého údělu, starší Spytihněv ho oprávněně vnímá jako soupeře.

Šestidílná kronika severočeského podnikatelského rodu Heřmanů se odehrává v období od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na konci 18. století. Barvité osudy členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky učenci, se prolínají s příběhy rázovitých severočeských postav - hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevskými a šenovskými obchodníky, členy tajných evangelických sekt, jezuity i rozmanitými císařskými úředníky a kněžími.

Případ, který před dvěma a půl staletími uzavřel Oldřich z Chlumu, znovu ožívá během vyšetřování vražd, jež vede Jiří Adam z Dobronína. Cosi tehdy zůstalo neobjasněno... Královský písař Jiří Adam z Dobronína se pouští do pátrání po ztraceném šperku dávno zesnulé královny Kunhuty. Láme si hlavu, proč urozená žena kdysi přivezla smaragdový náhrdelník nevýslovné ceny na nevýznamné místo na severu Čech. Netuší, že dvě a půl staletí starý zločin nedává spát ani jeho předchůdci ve vyšetřování zločinů, královskému prokurátorovi Oldřichovi z Chlumu. Udělal někde chybu? Přehlédl něco důležitého?

Detektivní příběh z prostředí pražského královského dvora líčí první setkání druhorozeného syna pána z Chlumu s budoucím králem železným a zlatým. Po studiích přijme pětadvacetiletý Oldřich z Chlumu místo královského písaře, i když by se mnohem radši proháněl na koni po kolbišti. Doufá, že si ho všimne nějaký mocný velmož a bude moci své zemi sloužit i jinak než jen opisováním úředních listin. Příležitost se mu naskytne v okamžiku, kdy se mladému královskému synovi Přemyslu Otakarovi II.

Druhorozený syn chudého českého zemana Martin ze Stvolna odchází do Paříže na nejvěhlasnější univerzitu známého světa. Záhy se zaplétá do milostných avantýr a na tom nejméně očekávaném místě nachází svou první velkou lásku. Brzy mu jeho loutna a básnické umění otevřou cestu i do těch nejvyšších kruhů. Na studium nezbývá mnoho času, přesto však spolu s přáteli studenty vzbudí zájem inkvizice. Příčinou má být četba zakázaných knih, které kolují po městě, skutečnost je však možná jiná. Martinovi ze Stvolna nezbývá nic jiného, než z města uprchnout.

Co víme o 12. století? Třeba to, že se v Evropě začal pomocí destilace vyrábět alkohol, byla pravděpodobně sepsána Kosmova kronika česká, byly založeny řády Templářů a Premonstrátů, vznikl gotický sloh, byl vynalezen střelný prach a také proběhla první doložená chřipková epidemie. Jak se ale obecně žilo lidem ve 12. století? To popisuje první část cyklu Život ve staletích. I když dílo vychází z dostupných historických pramenů a odráží současný stav poznání, nejde o učebnici.

Evropa se stále ještě těžce vzpamatovává z náporu morové epidemie, zemské stezky křižují procesí flagelantů a do čela zpustošeného Českého království se teprve před několika lety postavil král Karel IV. Martin ze Stvolna se vrací z Francie zpět do své rodné země, aby dokončil studia na nově založené pražské univerzitě. Přestože ho hlavní město, které v péči nového krále začíná vzkvétat, okouzlí, příliš dlouho se tu nezdrží. Díky lásce ke tajné urozené studentce Janě se zapléta do domácích sporů s Rožmberky a je vyslán do jižních Čech, aby si vysloužit rytířské ostruhy.

Jak vypadala krajina 13. století? A kdo byli její obyvatelé? Kolika let se dožívali, na jaké nemoci trpěli? Jak spolu vycházeli čeští a němečtí kolonisté? Poznáme významné stavby na našem území a budeme sledovat počátky gotiky, zakládání měst a jejich rozkvět. Byli naši předci tak nároční na bydlení a odívání, jako jsme my? Co znamenaly chrámy pro tehdejší lidi a jaká byla jejich spiritualita? Jako úlohu přičítali vzdělání, jak se bavili a jak milovali? Na tyto i další otázky odpovídá historik Vlastimil Vondruška.

Řeholníci se nepříliš zodpovědně starají o pozapomenutý klášter s panstvím, hříšní poddaní se oddávají zábavě v šenku a neplatí daně. Kdesi pod horami u hranic Českého království se nachází Klášter s rozsáhlým panstvím původně čítajícím desítky vesnic, dnes Bohem i generální kapitulou v Selbru opuštěným a chátrajícím. Spravují ho líní řeholníci a obývají hříšní poddaní. Každý má rád své pohodlí. Čas tu plyne klidně, když do skriptoria Kláštera dorazí královská listina, která náhle po osmdesáti letech od žádosti schvaluje povýšení jedné z vesnic na město.

Čtyřdílná kronika vypráví o osudech severočeského podnikatelského rodu Heřmanů od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na sklonku 18. století. Životní peripetie členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky i učenci, se prolínají s příběhy rázovitých severočeských postav – hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevskými a šenovskými obchodníky, členy tajných evangelických sekt, jezuity i rozmanitými císařskými úředníky a kněžími. V závěrečném dílu tetralogie se vrací Falknovská huť částečně zpět do vlastnictví rodu Heřmanů.

Českého rytíře se složitou minulostí Martina ze Stvolna postaví Karel IV. do čela poselstva mířícího do Svaté země ke Kristovu hrobu. Doprovází ho jeho žena Johanka, která však po několikaletém věznění v klášteře zchřadla a její duševní rovnováha zůstává otřesena. Poselstvo putuje přes Horní Uhry až do Transylvánie, kde se však Martin s Johankou proti své vůli ocitají na útěku před spravedlostí. Zdánlivý klid naleznou ve Valašsku nedaleko hranic s Osmanskou říší.

Martin ze Stvolna opouští z pověření Karla IV. s malou výpravou České země. Jeho úkolem bude získávat v zahraničí pro katedrálu svatého Víta ostatky svatých. Ani na této cestě není ochuzen o ženskou společnost -⁠ doprovází jej Johanka, stále ještě zákonná manželka třeboňského kata. Nejprve putují do Německa, kde se Martin ze Stvolna setkává s dávným přítelem a později nepřítelem na život a na smrt, Konrádem z Wormsu. Potíže s inkvizicí však způsobí, že královský vyslanec musí brzy uprchnout do Itálie.

Přes dvacet příběhů s detektivní zápletkou se odehrává v různých dobách od středověku až do 18. století. V poutavém vyprávění nás autor provede prostředím hradů a dvorských slavností, temných uliček měst a špinavých předměstí, prosperujících panství i zapadlých vesnic. Hlavními hrdiny příběhů s věrohodně vylíčenou atmosférou a živými dialogy jsou lidé rozmanitých cechů, stavů i řemesel. Od rytířů, vyrážejících na křížovou výpravu, pražské konšele, studenty až k vykonavatelkám nejstaršího řemesla.

Spory pánů z Dubé s Vartemberky už delší dobu trápí celé severní Čechy, skoro stejně jako lapkové, kterými se zemské stezky jen hemží. Ostatně, co dobrého může prostým lidem přinést drancování a boj mezi urozenými rody? Na hradě Vartemberku se však chystá předem domluvená svatba mezi Ludmilou z Vartemberka a Benešem z Dubé, které má nepokojům učinit přítrž. Na hostinu přijíždí také královský prokurátor Oldřich z Chlumu, pověřený dohledem nad stavbou hradu Bezdězu. Jaké je však jeho překvapení, když jej vyhledá Ludmila z Vartemberka a prosí ho o pomoc.

Rytíř, skvělý trubadúr a příležitostný obchodník s vzácnými ostatky svatých Martin ze Stvolna se vrací z římské korunovační jízdy císaře Karla IV. Stane se něco, v co už ani nedoufal – podaří se mu najít manželku Johanku, kterou už dlouhou dobu považoval za mrtvou. Osvobodit ji z kláštera však není snadné. Martin ze Stvolna pochopí, že za vše, co člověk dostane, něco jiného ztrácí. Nepřátelé z rodu Rožmberků nezapomínají na staré křivdy, ale Martin ze Stvolna není bez mocných spojenců. Svou statečností si nakloní arcibiskupa Arnošta z Pardubic a získá si vděčnost císaře.

Ludmilu z Vartemberka, manželku královského prokurátora Oldřicha z Chlumu, navštíví na hradě Bezdězu její přítelkyně Anna z Rohozce. Již delší čas ji trápí podivné sny. V pitoreskním reji se jí v jeskyni zjevuje démon a zmocňuje jejího těla. Její otec přikládá Anniny vidiny častému pití vína a povolává exorcistu. Ludmila je však přesvědčena, že Anna mluví pravdu. Začne se vyptávat v okolí Bezdězu a záhy zjistí, že něco podobného zde zažily i jiné dívky. Naštěstí se právě vrací domů její manžel Oldřich z Chlumu se svým pomocníkem panošem Otou.

Dědicové Ignáce Heřmana přijdou o Falknovskou huť, kterou získá Leopoldova bývalá snoubenka Hildegarda a ta žije pro jedinou věc – rodu Heřmanů se pomstít. Ignácovi vnukové musí čelit nejen jejím intrikám, ale i hospodářským potížím, které s sebou nese nový styl manufakturního podnikání. Tradiční obchod nahrazují dravé obchodní kompanie. Překotné změny však zároveň znamenají nové příležitosti pro všechny schopné, ženy nevyjímaje. Není proto náhodou, že sepsání pokračování rodinné kroniky se ujme mladá Johannova dcera Vilemína, která si za podpory hraběte Kinského otevře vlastní bělidlo.

Audiokniha navazuje na úspěšnou sérii povídek z různých okamžiků a míst české historie. První část obsahuje osm příběhů z období vlády krále Přemysla Otakara II. Hlavním vyšetřovatelem je královský prokurátor Oldřich z Chlumu, kterého provází nerozluční pomocníci panoš Ota, velitel Diviš a také inteligentní, zvědavá manželka Ludmila z Vartemberka. Protože se Oldřich z Chlumu nespokojí s pouhým dopadením zločince, ale hledá skutečnou spravedlost, mají někdy jeho rozřešení případů nečekané konce.