Mostrando resultados por narrador "Jan Hyhlík" en Todas las categorías

Vážený písař královské komory, Jiří Adam z Dobronína, se v mládí znal s ženou, která se později vypracovala na majitelku jednoho z nejproslulejších nevěstinců na Starém Městě pražském. Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama. Přímo v jejím domě kdosi zavraždil zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora. Jiří Adam z Dobronína se spolu se svým pomocníkem bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou vydávají po stopách bezohledného zločince.

Vyšetřovatele královské komory Jiřího Adama z Dobronína osloví Václav Hrzán z Harasova, který nedávno koupil hrad Jenštejn. Svěří se mu s neurčitými obavami o svého mladšího bratra Mikuláše. Mladý šlechtic se podle všeho uchází o přízeň krásné Polyxeny, dívky ze znepřáteleného rodu Rendlů z Oušavy. Následujícího dne je Mikuláš zavražděn a to přímo v budově královské komory. Vyšetřováním tohoto neslýchaného zneuctění panovnického úřadu pověří Jiřího Adama z Dobronína.

Píše se rok 1261. Přemysl II. Otakar podpoří v boji o trůn římského krále Richarda Cornwalského a za to má přislíben majestát, který mu propůjčuje rakouské a štýrské léno. Evropská diplomacie je však komplikovaná záležitost a tak Oldřich z Chlumu musí záhy poté ještě s několika dalšími významnými velmoži odjet německých Cách s tajným posláním. Jen co dorazí české poselstvo do města, je zavražděn osobní přítel Richarda Cornwalského a císařův komoří. Ze zločinu jsou obviněni čeští šlechtici v čele s Olřichem z Chlumu a uvězněni.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu na Starém Městě pražském těžce raněného muže s ryšavými vlasy. Ještě než zemře, stihne Jiřímu Adamovi prozradit, že se chystá jakési spiknutí. Aby mohlo být jeho pátrání po vrazích úspěšné, rozhodne se Jiří Adam smrt onoho muže zatajit. Nejdříve však musí zjistit, jaké je jeho jméno a proč byl přítomen u všech událostí, které v poslední době otřásly Starým Městem. S pomocí svého služebníka bakaláře Petra a jeho ženy Rozárky pomalu začíná skládat střípky neuvěřitelného zločinu.

Během cesty po Moravě se panoš Ota setká se svou vzdálenou sestřenicí Miladou ze Zástřizlí. Je zoufalá a prosí ho o pomoc. Žije na Krakovci nedaleko Prostějova, kde se v poslední době stalo několik podivných událostí, které vyvrcholily vraždou jejího manžela. Co je však nejhorší, z jeho smrti podezírají ji. Panoš Ota se obrátí na svého pána, ale ten nemá chuť a ani pravomoc tu vyšetřovat. Navíc se musí věnovat jinému zločinu, který poškodil českého krále. Jenže pak dojde k pokusu unést Miladu. To Oldřicha z Chlumu přesvědčí, že nejde o obyčejný zločin.

Písař královské komory Jiří Adam z Dobronína odjíždí jako vyslanec na dlouhou cestu ke dvoru anglické královny Marie. Společnost mu dělá krásná a inteligentní šlechtična Kateřina Dolanská, kterou poznal při svém vyšetřování v teplických lázních. Záhy se ukáže, že poslání Kateřiny, která se vyzná v diplomacii mnohem lépe než on, je ve skutečnosti úplně jiné.

I když se situace v Uhrách v polovině 16. století již trochu uklidnila a útoky Osmanů na nějakou dobu utichly, objeví se jiná nebezpečná a zdánlivě neřešitelná záležitost. Protože použití vojska je vyloučeno a rovněž vyslanec českého krále v Budíně má v tom ohledu ruce svázané, obrátí se královna Anna na královského písaře Jiřího Adama z Dobronína. Pán z Dobronína se rozhodne její prosbě vyhovět a vydává se na tajnou misi do Uher. Ale ještě dříve, než tam stačí dorazit, dojde k první vraždě, která cestu velmi zkomplikuje.

Do rukou královny Anny Jagelonské se dostane podivný list. V Nymburku se zřejmě odehrála vražda, místní konšelé se však do vyšetřování příliš nemají. Podle pisatelky může případ rozlousknout jen jistý vážený pan písař z Prahy, kterého předchází pověst vynikajícího vyšetřovatele. Jiří Adam z Dobronína, který je právě zavalen stohy nezáživné úřednické práce na královském dvoře, s cestou do Nymburka neváhá ani minutu. Nový případ jej zavede mezi bratrstvo chrámových zpěváků.

Třetí díl kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. Tentokrát Jiřímu jeho představený nejvyšší komoří svěří vyšetřování velmi delikátního případu. V ženském klášteře v Doksanech dochází k podivným úmrtím jeptišek, s jejichž vysvětlením si nikdo neví rady. Aby bylo možné záhadu rozřešit, musí Jiřího pomocnice Rozárka naoko vstoupit do řádu.

"Podivná svatba na Lichnici" z detektivního cyklu Hříšní lidé Království českého Při ústupu českého vojska z Bavorska se dostane v Mühldorfu zadní voj do obležení. V něm bojuje i Oldřich z Chlumu. Rytířům se podaří probojovat na svobodu, ale i když by měli slavit, jejich velitelé Smil z Lichtemburka a Vok z Rožmberka jsou nervózní. Záhy poté pozve Smil Oldřicha na svůj hrad Lichnice, kde se má konat svatba jeho druhorozeného syna. Když Oldřich na hrad dorazí, uvědomí si, že něco není v pořádku.

Na Pražském hradě došlo k neslýchanému zločinu. Přímo v úředním paláci byl jedné noci zavražděn zemský sudí Dobřej a v jeho těle byla nalezena dýka se satanskými znaky. Král Přemysl II. Otakar nemá k lidem na svém dvoře důvěru, a proto svěří vyšetřování mladému Oldřichovi z Chlumu. To se samozřejmě nelíbí zemským úředníkům, zvláště když se začne proslýchat, že král hodlá bezdězskému správci svěřit vlivný úřad. Pražský purkrabí na vlastní pěst obviní synovce zavražděného a král mladíka odsoudí k smrti.

Uprostřed okázalé slavnosti na hradě Šternberku zmizí krásná paní Elška, manželka veverského purkrabího Drslava. Elška nemá zrovna pověst ctnostné manželky, takže celé události nepřikládá nikdo z hostů váhu. Jenže její manžel vyhledá Oldřicha z Chlumu a se slzami v očích ho prosí o pomoc. Domnívá se, že jeho žena byla unesena. Záhy poté je nalezen zavražděný trubadúr, který se Elšce předešlého večera dvořil.

Díky králi Vratislavovi se České země staly poprvé významnou silou středoevropské politiky. Dramatický příběh z druhé poloviny 11. století vypráví na základě dochovaných historických pramenů o jeho dlouhém a pohnutém živ otě. První díl sleduje osudy pětice Přemyslovců, synů knížete Břetislava, svářících se o moc v Českých zemích. Ačkoli Vratislav není prvorozený a podle vůle svého otce se stává pouhým dědicem olomouckého údělu, starší Spytihněv ho oprávněně vnímá jako soupeře.

Šestidílná kronika severočeského podnikatelského rodu Heřmanů se odehrává v období od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na konci 18. století. Barvité osudy členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky učenci, se prolínají s příběhy rázovitých severočeských postav - hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevskými a šenovskými obchodníky, členy tajných evangelických sekt, jezuity i rozmanitými císařskými úředníky a kněžími.

Řeholníci se nepříliš zodpovědně starají o pozapomenutý klášter s panstvím, hříšní poddaní se oddávají zábavě v šenku a neplatí daně. Kdesi pod horami u hranic Českého království se nachází Klášter s rozsáhlým panstvím původně čítajícím desítky vesnic, dnes Bohem i generální kapitulou v Selbru opuštěným a chátrajícím. Spravují ho líní řeholníci a obývají hříšní poddaní. Každý má rád své pohodlí. Čas tu plyne klidně, když do skriptoria Kláštera dorazí královská listina, která náhle po osmdesáti letech od žádosti schvaluje povýšení jedné z vesnic na město.

Přes dvacet příběhů s detektivní zápletkou se odehrává v různých dobách od středověku až do 18. století. V poutavém vyprávění nás autor provede prostředím hradů a dvorských slavností, temných uliček měst a špinavých předměstí, prosperujících panství i zapadlých vesnic. Hlavními hrdiny příběhů s věrohodně vylíčenou atmosférou a živými dialogy jsou lidé rozmanitých cechů, stavů i řemesel. Od rytířů, vyrážejících na křížovou výpravu, pražské konšele, studenty až k vykonavatelkám nejstaršího řemesla.

Audiokniha navazuje na úspěšnou sérii povídek z různých okamžiků a míst české historie. První část obsahuje osm příběhů z období vlády krále Přemysla Otakara II. Hlavním vyšetřovatelem je královský prokurátor Oldřich z Chlumu, kterého provází nerozluční pomocníci panoš Ota, velitel Diviš a také inteligentní, zvědavá manželka Ludmila z Vartemberka. Protože se Oldřich z Chlumu nespokojí s pouhým dopadením zločince, ale hledá skutečnou spravedlost, mají někdy jeho rozřešení případů nečekané konce.

Zdá se, že v už Čechách není tak bezpečno, jak bylo dříve. Lupiči na Menším Městě pražském se nebojí uchýlit i k zabíjení a ze zchudlých šlechticů se stávají lapkové. Královský písař Jiří Adam z Dobronína je povolán do kanceláře nejvyššího purkrabího Jana z Vartemberka. Důvodem je vražda velmožova syna Jindřicha, ke které došlo téže noci. Zároveň však, jak mu Jan z Vartemberka sdělí, již více jak před týdnem zmizel jeho nevlastní syn Jakub. V jeho ložnici se našel list, v němž stálo, že syn pána z Vartemberka dluží dvacet tisíc kop grošů, a pokud je za něj nezaplatí, bude to Jakuba stát život.

Při vojenské výpravě do Horních Uher se vojskům krále Přemysla II. Otakara podaří obsadit slovenskou Nitru. Správy města se ujímá prokurátor Oldřich z Chlumu. Jednoho rána se na Dolní bráně najde oběšené tělo kanovníka nitranské kapituly. Nitrou se šíří panika, neboť je právě tato brána považována za prokletou. Kdysi zde za podivných okolností zahynula žena, obviněná ze spojení s ďáblem. Stopy vyšetřovatele zavedou k chrámu svatého Jakuba, další pátrání je však přerušeno vraždou. Oldřich z Chlumu má tři dny na odhalení a usvědčení zločince.

Nejvyšší hofmistr Zdeněk pozve do Posázaví na svůj hrad Šternberk divadelní společnost, aby sehrála pro panovníka představení o umučení svaté Doroty. Ferdinand I. Habsburský se vrací z Vídně do Prahy, protože se chystá zemský sněm a královna Anna vyjádřila přání svého muže překvapit a sama pro něj divadelní hru napsala. Jenže herečka, která měla ztvárnit mučednici, zemře doopravdy. Hofmistr se však domnívá, že zemřít měla jeho dcera. Jiří Adam z Dobronína , který je na hradě také hostem, se pouští do diskrétního vyšetřování případu.