Druhé letošní vydání rozhlasového pořadu Rádio Dráťák nabídne dvě výrazná témata. Posluchači se nejprve vydají do Hlavní městské knihovny ve Vídni na mezinárodní výstavu „Nejkrásnější knihy 2025“ a následně se v rozhovoru s historikem a sociologem Richardem Baslerem zaměří na otázku práv národnostních menšin v Rakousku, především na zákon o národnostních menšinách a další klíčové dokumenty.

Jsou písne, které cloveka nadchnou jen na chvíli, a pak takové, které se vám dostanou pod kuži na desítky let. Zvlášt když v težkých casech dokážou vystihnout náladu celé spolecnosti.
Presne to se podarilo ceskému písnickári Jaroslavu Hutkovi. Jeho písne vznikaly v 70. letech jako forma odporu proti komunistickému režimu a dodnes nesou silné poselství.

V následujícím vysílání vám nabídneme rozhovor s Jaroslavem Hutkou i záznam z koncertu „Ta lidská svoboda“, který se na konci lonského roku konal ve Vídni. Ve spolupráci s Kontaktforem a Ceským centrem ve Vídni ho usporádal Ceský a slovenský studentský spolek.

Sedmdesát let od podpisu Rakouské státní smlouvy si Rakousko připomíná dokument, který v roce 1955 ukončil poválečnou okupaci a vrátil zemi plnou suverenitu. Přestože se smlouva přímo zmiňuje pouze o dvou národnostních menšinách, představuje důležitý historický mezník i pro vídeňské Čechy.
Hostem nejnovějšího Dráťáku je Richard Basler, předseda ARGE Volksgruppen a člen českého menšinového poradního sboru při úřadu spolkového kancléřství v Rakousku.

Na českém velvyslanectví ve Vídni ožil příběh starý 155 let. Spolek Lumír tu představil novou repliku svého historického praporu, který byl kdysi ztracen a nedávno znovu objeven v klubovně Hotelu Pošta.
Jak se podařilo navodit atmosféru dávné slavnosti a proč prapor pro Lumír tolik znamená? To uslyšíte v našem nejnovějším ORF Podcastu Češi.

Ve Vídni představil spisovatel a diplomat Marek Toman svou knihu „Chvála oportunismu“ – román, v němž se hlavním vypravěčem stává samotný Černínský palác, jedna z nejvýraznějších a zároveň nejzatíženějších budov českých dějin.

Ve Vídni zazněl rozhovor, který otevírá novou perspektivu na jedno z největších jmen moderní literatury. Historická Kafkova aura je dnes všudypřítomná – na plakátech, hrníčcích, v turistických suvenýrech i v názvech kulturních akcí. Jenže jak se z pražského úředníka a spisovatele stal autor světového významu? A proč jeho dílo nerezaví ani po sto letech?

V novém vydání Dráťáku jsme hledali odpovědi s Ines Költzsch, historičkou z Vídeňského Wiesenthalova institutu pro výzkum holocaustu a autorkou knihy „Vor dem Weltruhm“, která se věnuje tomu, jak první nekrology a drobné texty postupně vytvářely obraz Kafky jako literárního fenoménu.

Vanilka, rozinky a koření – vůně, které jedním nadechnutím připomenou domov. A když se k nim přidá čerstvě upečená vánočka, je jasné, že Vánoce jsou na dosah.
K mikrofonu jsem si proto pozvala tři výjimečné ženy, které už desítky let ve Vídni drží při životě český jazyk, tradice i kulturu: Věru Gregorovou ze spolku České srdce, Margitu Jonasovou ze Školského spolku Komenský a Aničku Vaďurovou z divadelního spolku Vlastenecká omladina.
Společně si budeme povídat, vzpomínat, ale nejprve začneme pečením vánočky podle Aniččina rodinného receptu.

Ve Vídni zazněla literatura, která spojuje země, jazyky i generace. Spisovatel Stanislav Struhar představil svůj román Das Gewicht der Stille, příběh odehrávající se mezi Vídní, Lisabonem a jižní Francií. Setkání s autorem ukázalo, že česká literatura – ať už psaná česky či německy – má v Rakousku své pevné místo a dokáže nabídnout překvapivě blízké pohledy na život mezi kulturami.