Před rokem jsem zažívala nejhorší chvíle svého života. Řešila jsem, jestli náš syn přežije další den po porodu téměř o tři měsíce dřív. Dnes máme doma zdravého, veselého kluka, který nádherně leze, a kdybyste ho potkali, nikdy by vás nenapadlo, čím si prošel.

Stálo nás to nepředstavitelné množství sil – jeho, mě, naši rodinu, lékaře… Ale jsme tu. Emoce jsou obrovské.

Přesto mi trvalo dlouho, až příliš dlouho, odpustit si. Obviňovala jsem svoje tělo, že nezvládlo těhotenství dokončit, stejně jako jsem kdysi vinila svoje tělo po potratech.

Nebylo to ale moje selhání. Nebylo to moje vina.

Tento díl je věnován všem, kteří právě teď procházejí něčím těžkým.

Nechť je pro vás náš příběh nadějí, že i ty nejtemnější chvíle mohou vést ke šťastným koncům.

Kdyby mi tehdy někdo řekl, že to takhle dopadne, nevěřila bych mu. Přála bych si to – ale nevěřila.

Držte se. 💛

Baví vás moje tvorba? Vznik dalších dílů podcastu můžete podpořit na Forendors:

• Předplatné: https://www.forendors.cz/rodicovskeultra
• Jednorázová podpora (symbol dolaru na konci příspěvku): https://www.forendors.cz/p/aca34c689d1433c28f517ebc88b404e4

Mějte se krásně a buďte (na sebe i ostatní) laskaví <3
Instagram https://www.instagram.com/rodicovske_ultra/
Youtube https://www.youtube.com/@rodicovskeultra